Domácí dílna spotrebak.cz | pameti.cz | e-komerce.cz | svetnotes.cz  
Domácí dílna

spotrebak.cz - Nejlevnější spotřební materiál pro vaši tiskárnu ...

Domácí dílna
Aktuality Recenze Jak na to ? Bazar Diskuze

  Titulní strana

Služby serveru
mezi_menu
  Tipy a triky
mezi_menu
  Odborník radí
mezi_menu
  Katalog firem
mezi_menu
  Kalendář akcí
mezi_menu

O serveru

  Reklama

  Profil

  Kontakt

Odběr novinek


Založení zelinářské zahrady, část V. Vytisknout...
Jak na to  ->  Zahrada  ->  Zahrádka

Po krátké odmlce se vracíme s dalším pokračováním série textů z knihy komerčního a burzovního rady Jindřicha Vaňka. Tentokrát vám nabízíme kapitoly 'Zakládání pařišť', 'Příprava země do pařiště' a 'Navážení země do pařiště'.



Zakládání pařišť

K zakládání pařišť, zvláště ranějších, používá se u nás ponejvíce koňského hnoje, čerstvého, slamnatého, který v pařišti vyvinuje teplotu až o 30 stupních a poměrně dlouhou dobu. Zcela dobře hodil by se pro týž účel také slamnatý hnůj ovčí. Pro pozdější dobu, pro březen - duben, kdy již není zapotřebí tak mnoho spodní teploty, postačuje již hnůj hovězí, ovšem také slamnatý, který promísíme suchým listím za tím účelem již na podzim sebraným a uschovaným. Tam, kde je možno opatřiti si v přádelnách bavlny odpadky bavlnové, i tyto se dobře hodí pro zakládání pařišť, ale musí se důkladně prolíti vodou, aby se zapařily. Vyvinují teplotu vysokou a trvale, musí se ale dbáti velice opatrnosti, aby jejich výpary nebyly způsobeny na rostlinkách v pařištích škody. Odpadky ty můžeme přimísiti do hnoje, zvláště hovězího, který pak lépe zahřívá.

Přivezený hnůj neskládá se ihned do pařiště, nýbrž na hromadu a teprve když se po 2-3 dnech zapařil, za vhodné, tedy ne mrazivé povětrnosti, ukládá se stejnoměrně do pařiště a sešlape se. Musí dosahovati až po okna. Ihned pak se položí na pařiště okna a tato přikryjí se rohožkami a prkennými přikrývkami. Hnůj se obyčejně zase do dvou dnů zapaří.

Nestane-li se tak ani po více dnech, což bývá častější případ, vychladl-li hnůj, není správné, jak se někdy děje či doporučuje, prolévati jej horkou vodou - nepomáhá to a hnůj se zapařuje pak jen zřídka. Jistější jest vložiti do hnoje na několika místech, až doprostřed vrstvy rozžhavené cihly nebo kameny, které hnůj snadněji vyhřejí a přinutí k zapaření. Také jest dobře pálené vápno, celé větší kusy do hnoje vložiti na několika místech a pozvolným poléváním vodou přiměti je k hašení. Jakmile se kusy rozpadnou, polejeme je ještě vodou a otvory v hnoji uzavřeme a pařiště zakryjeme. Již ve dvou dnech hnůj pracuje.


Příprava země do pařiště

Zahradníci mívají již dostatečné zásoby potřebné země do pařišť. Hůře je začátečníku, ježto každá zem se pro tento účel nehodí. Zvláště ne těžší půda polní. Nezbývá, než si pařištní zem u zahradníka koupiti a alespoň z polovice jí obyčejné zemi přimísiti. Postačuje ale také starší uleželá a dobrá zem kompostní, dobře prosátá, případně zem listová, jakou můžeme získati v roklích listnatých lesů. Není-li toto ale vše možné, již o mnoho dříve si opatříme rašelinnou, jemnou drť, kterou složíme na hromadu (na podzim) a proléváme vodou, močůvkou nebo zředěnými obsahy žump tak, až se vláhou dobře prosytí. Pak ji rozložíme, aby poněkud vyvětrala a uložíme v mrazuprosté místnosti (pod kolnou a pod.). Při zakládání pařišť v nedostatku skutečné pařištní země přimísíme jí do poloviny ornici ze zahrady a použijeme k navážení do pařiště na hnůj.

Na podzim z pařiště vyvezený hnůj uložíme na nižší hromady, které z jara složíme v jednu větší, aby hnůj lépe ještě setlel, na podzim hrubě prosejeme a z jara přimísíme dosavadní zemi pro pařiště. Po několika létech, 2-3, máme již dostatečnou zásobu vlastní dobré země pařištní.


Navážení země do pařiště

Třebaže důkladné promrznutí každé země bylo ku prospěchu pěstovaným rostlinám, tedy i mladým semenáčkům v pařišti, není dosti správné navážeti do pařišť zem zmrzlou. Hnůj se jí velice ochlazuje a někdy přestane vydatně hřáti vůbec. Můžeme-li si potřebnou zem na zimu uložiti na mrazuprostém místě, učiňme tak.

Když hnůj v pařišti již asi 3-4 dny se pařil, odkryjeme toto za příznivé povětrnosti, hnůj opětovně dobře sešlapeme a urovnáme tak, aby nikde nebylo propadlin a nanášíme zem, obyčejně ve vrstvě asi 20-25 cm. Pak opět okna položíme a pařiště zakryjeme.

Teprve opět po uplynutí 4-5 dnů pařiště odkryjeme, zem hráběmi dobře urovnáme tak, aby shora dolů nečinila svah a můžeme přikročiti k výsevům semene. Rozdělíme si osevnou plochu na tolik a tak velikých dílců, kolik druhů zelenin hodláme vysévati a v jakém množství. Jednotlivé dílce oddělujeme prakticky výsevem raných ředkviček v řádce. Semena si rozdělíme dle jejich doby klíčení, tedy celer a rajská jablíčka, pak cibuli, dále kapustovité zeleniny, saláty.

Než přikročíme k výsevu, řídce rozhodíme po celé ploše osevné neco semene koprového, abychom i tento záhy mohli pro kuchyň sklízeti a snad i něco ředkvičky.

Pak vyséváme semeno zelenin tak, jak jsme si osev rozvrhli, lépe vždy řídce. Hustý výsev má mnohé nevýhody, ba je vždy škodlivý. Do pařiště můžeme semena vysévati s prospěchem na široko.

Když jsme celé okno, po případě pařiště oseli a každý druh semene označili jmenovkou s jménem druhu a odrůdy, buď semeno připravenou jemně prosátou zemí zasypáváme v síle semene samého, nebo dvěma prsty, ukazováčkem a prostředníkem pozorně a mělce zasekáme. Můžeme tak učiniti i hráběmi, ale jest k tomu zapotřebí více cviku, aby semena nepřišla hluboko do země a nebyla rozhrabána. Pak vezmeme prkénko s přibitou látkou na jedné straně, celou plochu osevnou stejnoměrně přitlačíme a naposled jemnou růžicí dobře zalejeme.

Můžeme ale již vyseté semeno prkénkem do země zatlačiti, zalíti a pak teprve připravenou zemí zasypávati. Tento způsob doporučuje se hlavně tehdy, byli-li jsme nuceni použíti do pařiště zemi těžší, která by po zalití na povrchu snadno utvořila škraloup, který pak zvláště jemnějším semenům brání v klíčení. Po té opět pařiště přikryjeme a můžeme ho ponechati kryté 3-4 dny.

Pokračování...

Zdroj: Vaněk Jindřich: Vaňkův zahradnický rádce. Praha, Čsl. semenářské závody Jindřich Vaněk 1929.

Autor: -dk- Datum: 10.08.2004 08:38:40


Sdílet článek
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz  

 Související články
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Mangold07.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Lebeda zahradní06.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Anglický špenát03.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Čtyřboč rozkladitá02.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Špenát01.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Polníček26.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Štěrbák24.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Hlávkový salát22.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Čekanka19.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Petržel k řezání18.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Petržel kořenová16.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Řapíkatý celer15.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Celer11.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Karotky a mrkve10.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Kokoška09.11.2004

 Reakce na článek  
Od Téma Datum
Vypsat všechny Přidat komentář


Hledejte slovo nebo slovní spojení v článcích.
Sloupek
Ano, koupil jsem si štětku. Ale pro upřesnění nikoliv osobu, provozující nejstarší řemeslo na světě, ale nástroj, který se používá pro úklid záchodových mís.
Více ...
Reakce
Rekonstrukce podlah - 2. vydání (12 komentářů)

Skleník doma II. (1 komentář)

Skleník doma I. (1 komentář)

Nejčtenější
Reklama

Redakce
 
© 2001- ABC Systems, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-1038