|
spotrebak.cz | pameti.cz | e-komerce.cz | svetnotes.cz |
 |
 |
 spotrebak.cz - Nejlevnější spotřební materiál pro vaši tiskárnu ... |
 |
|
 |
 |
|
 |
|
Titulní strana Tipy a triky Odborník radí Katalog firem Kalendář akcí
|
|
Jaro je již v plném proudu a pro nás zahrádkáře začíná období sázení, zalévání, okopávání, pletí a sekání trávy. Abychom mohli tyto práce zvládnout bez problémů, je dobré o nich vědět co nejvíce.
Pokud míváme červivé plody třešní, což způsobuje moucha vrtule třešňová, můžeme s úspěchem použít žluté lepové desky, na které se moucha chytají. Podstatně se tím napadení sníží. U meruněk se můžeme setkat s odumíráním větví. Nové, letos narostlé výhony náhle uvadnou a zaschnou. Toto odumírání může způsobovat monilióza nebo tzv. mrtvice. Monilióza je houbová choroba, která se do pletiva dostává poraněním větví, přes blizny květů nebo poraněnými plody, třeba od hmyzu. Mrtvici s největší pravděpodobností způsobuje nevhodné stanoviště. Zaschlé větve uřízneme až ve zdravé dřevě a zatřeme štěpařským voskem nebo latexovou barvou. U keřů nebo stromků rybízu a angreštu a malinových prutů mohou být nové výhony napadeny mšicemi. U rybízů to poznáme podle zduřelých, jakoby puchýřovitých skvrn na listech, červenavé barvy, případně žlutavé u bílých odrůd. U angreštů a malin jsou konce nových výhonů zkroucené a zakrnělé. V tom případě provedeme postřik např. přípravkem Pirimor 25 WG nebo Neudosan.
Začátkem května můžeme na venkovní záhony vysazovat sazenice salátů, kedluben, brokolice, pór, růžičkovou kapustu (košťáloviny) a cibuli sazečku. Pokud máme při pěstování sazenic problémy s drátovci, žlutými larvami kovaříků, které nakusují krčky sazenic a ty poté hynou, můžeme proti nim použít přípravky ve formě drobných granulek např. Basudin 10 G nebo Diazinon 10 G, které se opatrně zapravují vedle krčků sazenic. Po výsadbě sazenic je potřeba je dobře zalít. Pokud je slunné a horké počasí, je vhodnější vysadit sazenice později odpoledne. Záhony potom můžeme přikrýt bílou netkanou textilií, která zabrání jak úpalu sazenic, rychlému vypařování vody ze záhonu i případným mrazíkům. V případě mrazíků se totiž po ochlazení orosí vnitřní strana textilie a za mrazu se z navlhlé textilie vytvoří ledový krunýř, který udržuje vyzařované zemní teplo a rostliny uchrání před poškozením. Vyséváme hrách a další ředkvičky, nyní již vyséváme celoroční odrůdy ředkviček, které jsou velmi odolné proti vybíhání do květu, dlouho vydrží na záhoně křehké a dorůstají větších rozměrů. Vysazujeme naklíčené brambory do brázd korunkovou částí nahoru. Po polovině května, vysazujeme sazenice rajčat. Sazenice můžeme vysadit hlouběji, než byly předpěstovány. Rostliny pod zemí vytvoří větší kořenový systém. Můžeme k nim již zarazit opěrné kůly. Pokud po výsadbě přijde chladnější počasí s možností přízemních mrazíků, navlékneme okolo rostlin igelitové rukávce, které je ochrání před poškozením mrazem. Taktéž po polovině května vyséváme semena okurek nakládaček, polních salátovek a cuket. ) Vyséváme do hnízd po dvou až třech semenech. U cuket po vzejití vyjednotíme na nejsilnější rostlinu. Místo výsevu můžeme vysazovat předpěstované sazenice, ale především u okurek se často stává, že se sazenice neuchytí. U okurek se s úspěchem používá černá mulčovací textilie, do které vystřiháme otvory podle pěstebního sponu, rozložíme přes záhon, okraje zatížíme a do vystřižených otvorů vysejeme semena. Folie udrží záhon bez plevele, zabraňuje rychlému výparu vody a zároveň přitahuje sluneční záření, a tím záhon zahřívá, což okurkám velmi prospívá. Pro pěstování okurek ve skleníku z vlastní zkušenosti doporučuji zakoupení okurek roubovaných na tykev fíkolistou. Tyto rostliny jsou velmi výnosné.Když již nehrozí mrazíky, můžeme na venkovní záhony vysazovat předpěstované sazenice polních paprik. Dobré úrody se dočkáme pouze v teplejších oblastech. Jinde můžeme okolo záhonu udělat z igelitové folie ohradu, která ochrání rostliny před studenými větry nebo ze strany převládajících větrů vysejeme několik řádků cukrové kukuřice. Nejlepších výnosů ovšem docílíme ve skleníku nebo fóliovníku. Dále vysazujeme celer a majoránku. Další zelenina, která je citlivá na mrazíky jsou fazole. Ty také vyséváme okolo poloviny května. Keříčkové fazole vyséváme zpravidla do řádků, tyčkové fazole do kruhů s opěrnými tyčemi nebo provázky. Sklízíme již ředkvičky, jarní saláty, přirychlené kedlubny a také řapíky reveně neboli rebarbory. Zároveň u ní odlamujeme tvořící se květy. Na květinové záhony vysazujeme uskladněné hlízy jiřin a gladiolů. Jiřiny můžeme množit rozdělením trsů hlíz. Dáváme pozor na již rašící výhonky, abychom je při zasypávání zemí nepolámaly. U odkvetlých jarních cibulovin odstřiháváme květy, aby se cibule zbytečně nevysilovaly tvořením semeníků. Nikdy u nich neseřezáváme listy, necháme je přirozeně zaschnout a cibule zatáhnout. Též odstraňujeme odkvetlá květenství u rododrendonů a šeříků. Přímo na záhony vyséváme letničky. Předpěstované, na chlad choulostivější letničky vysazujeme až ve druhé polovině května. Růže přihnojíme některým ze speciálních hnojiv pro růže.
Ještě můžeme dosévat holá místa v trávníku. Od nynější doby již pravidelně sečeme trávníkové plochy. Odstraňujeme plevele, případně použijeme některé z přípravků pro udržování trávníků v bezplevelném stavu. Pokud je slunečné a horké počasí, sečeme raději později odpoledne, případně posečený trávník kropíme, aby useknuté konce nezaschly a trávník nezežloutl. Všechny záhony plejeme a to v nynějším období pravděpodobně každý týden. Pro plevel je nejvhodnější doba pro jeho růst, případně vzcházení. Čím dříve plevel odstraníme, tím méně práce s ním budeme později mít, kdy potom lehce roste z hlubokých přetržených kořínků. Autor: Petr Kocanda - Kocour
Datum: 11.05.2002
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
)
