Pro venkovské obydlí je nejvhodnější plaňkové oplocení v tlumené barvě, které zapadá do okolního exteriéru. Jeho funkcí většinou bývá kromě vymezení pozemku pouhá ochrana ovocného stromoví proti zvěři . Na venkově se najdou i taková místa, především chráněné krajinné oblasti, kde je výstavba plotů zakázaná a pozemek lze pouze vymezit řadou vytrvalých rostlin.

V souvislé zástavbě v příměstských lokalitách se naopak uplatňují především dřevěné ploty ozdobné. Ty jsou vesměs sestaveny z dílů a vsazeny do zděných nebo betonových sloupků a nejčastěji ukončeny podezdívkou ze stejného materiálu jako sloupky. Velmi výhodné jsou betonové sloupky z dílů podobných tvárnicím, které mají z obou stran žlábek pro zasunutí plotového dílce. Tato technologie sice ulehčuje práci při stavbě plotu, nicméně je finančně mnohem náročnější než prostý kovový či dřevěný sloupek.

Na vývojovém stupni mezi ploty pomyslně na vrcholu stojí ploty kovové. A to jak ve smyslu architektonickém, tak finančním. Tento typ plotů je složen buďto z kovaných dílců, nebo litinových prvků. Prioritně se uplatňují u honosnějších vil a objektů a kromě své funkce ochranné jsou i ozdobným prvkem dotvářející celkový dojem exteriéru kolem domu. Je možné jej koupit ve specializovaných obchodech nebo přímo objednat v kovářských firmách. Vzhledem k náročnosti provedení a montáže zde již převládá profesionální práce řemeslníků a činnost uživatele nemovitosti se většinou omezí na údržbu formou vhodných nátěrů.

Výběr druhu plotu záleží výhradně na vkusu a finančních možnostech majitele nemovitosti. Ale na co se nesmí v žádném případě zapomínat je fakt, že i plot se stavba. To mimo jiné znamená, že jeho realizaci musí předcházet přesné zaměření pozemku včetně výškového sklonu a musíme mít oprávnění ke stavbě vydané příslušným stavebním úřadem. Na tuto povinnost mnoho stavitelů zapomíná a její postih je značně sankcionován.