Kapusta růžičková (pupenatá) nečiní již tak velkých nároků na ošetřování a jest také oproti hlávkové kapustě a jiným košťálovinám nejotužilejší. Ovšemže, má-li se dobře vydařiti a dáti sklizeň hojnějších a pevných hlaviček, nesmí se jí nedostávati živin v zemi a vláhy. Ač i u této zeleniny rozeznáváme odrůdy ranější a pozdnější, nepadá toto na váhu, protože kapustu růžičkovou vůbec považujeme za zeleninu zimní a spíše rozeznáváme odrůdy na polovysoké a vysoké.

Výsev semene provádí se teprve v dubnu, výsadba sazeniček od polovice května až v červnu na 60-80 cm od sebe. Je zlozvykem odebírati rostlinám během vzrůstu několik listů - tam pak nikdy v úžlabí nevyvine hlavičky. Nejchutnější je, zasáhne-li ji několik mrazíků. Za mírné zimy bylo by možno kapustu růžičkovou ponechati ve volné půdě, protože tak snadno nezmrzá. Jistější jest ale přece, když rostliny na podzim po několika prvních mrazech ze země s kořeny vyzvedneme a v hlubším pařišti volně, aby se navzájem nedotýkaly, založíme.

Aby se malé hlavičky lépe vyvinuly, můžeme ke konci září nebo na počátku října vrcholky vyříznouti a použíti jich v kuchyni. Nutností to ale není a růžičky vyvinují se v paždí listů i bez vylamování vrcholků, byla-li jen kapusta růžičková dobře ošetřována. Lepší jsou a úrodnější odrůdy polovysoké až vysoké.