Vzhledem k úpravě povrchu, ne který se lak má nanést, není až tolik důležité, jestli používáme nátěrové systémy ředěné vodou, nebo nátěry ředidlové. Pro přípravu podkladu platí v zásadě stejná pravidla:

- Železo a ocel je třeba před natíráním důkladně obrousit nebo otryskat, aby se odstranily zbytky koroze.

- Zinek a pozinkovaný plech je třeba před dalším nátěrem důkladně odmastit. Vhodné je použití čpavkové vody , kterou za pomocí korundové vlny pozinkovanou plochu omyjeme. Důkladný oplach čistou vodou a osušení před dalším nátěrem je nutností.

- Měď a hliník přebrousit smirkovým papírem za použití nitroředidla nebo kyseliny fosforečné. Zbytky koroze je třeba beze zbytku odstranit.

- Dřevo musí být před nátěrem suché a zbavené všech nečistot a zbytků pryskyřice. Důležité je vymytí smolníků acetonem a jejich vysušení. Dřevo, zvláště pro vnější použití je vhodné impregnovat vhodným přípravkem, který by měl korespondovat s dalšími vrstvami (nevhodné je např. napuštění fermeží pod akrylátové nátěry). Vhodný impregnační prostředek nám doporučí prodejce barev. Ke dřevu ještě jedno důležité upozornění: některé druhy dřev, zejména exotických, obsahují vysoké procento pryskyřic. Tyto druhy dřeva doporučuji natírat raději ředidlovými systémy.

- Tvrdé PVC a plasty je třeba odmastit a lehce přebrousit jemným smirkem.

- Staré nátěry je třeba prověřit z hlediska jejich přilnavosti. Pokud si nejsme jisti, nařízneme ostrým nožem nátěr do mřížky o čtverci 1 - 2 mm, na tuto mřížku přilepíme lepící pásku a odtrhneme. Pokud většina čtverečků zůstane na pásce, nátěr dobře nedrží a je vhodné jej odstranit. Pokud nátěr drží dobře a neodstraňujeme jej, je třeba jej očistit a přebrousit jemným smirkem.

Základní nátěr provedeme příslušným nátěrovým prostředkem vhodným pro ten který druh podkladu, odborník v obchodě nám jistě poradí. Pokud výrobce předepisuje použití mezinátěru, je vhodné toto doporučení respektovat. Krycí nátěr provedeme příslušným emailem v barvě dle naší volby.

Přestávky mezi jednotlivými nátěry se řídí předpisem výrobce, obecně je třeba nechat předchozí vrstvu zaschnout, ale s ohledem na dobré propojení jednotlivých vrstev nikoli příliš. Pokud bychom další vrstvu natírali příliš brzy, mohl by se povrch ošklivě zvrásnit. Zde opět jedno důležité upozornění pro dřevo: dřevěné plochy je nutné po prvním nátěru přebrousit jemným smirkem o zrnitosti 150 - 200. Vlákna na povrchu dřeva se totiž při prvním nátěru napřímí a pokud bychom je neobrousili, povrch by byl hrubý.

Natíráme štětcem nebo válečkem, můžeme použít i stříkací pistoli, záleží pouze na našich zkušenostech a zručnosti, a na konkrétních podmínkách. Není vhodné natírat ve vlhku, nebo za příliš nízkých, nebo naopak vysokých teplot. Nářadí v době přestávek necháme namočené v barvě, aby nezaschlo. Po ukončení práce nářadí umyjeme v příslušném ředidle. Štětce a válečky je vhodné potom ještě vyprat v saponátu, aby se odstranily veškeré zbytky nátěru. Je ale dobré zvážit, zda se zejména štětce vyplatí vůbec prát, spotřebované ředidlo může být totiž dražší než nový štětec.

Zbytky barev uchováváme v co nejmenší nádobě, aby vrstva vzduchu byla co nejmenší. Pokud nádoby postavíme dnem vzhůru, samotná barva nám dokonale utěsní veškeré skulinky pod víčkem.