Standardní klempířská ohýbačka je nejpoužívanějším zařízením na ohýbání plechu, pro domácí dílnu je však díky svým rozměrům, hmotnosti a vysoké ceně ne příliš obvyklým vybavením. Pro kutila "amatéra" je tedy mnohem výhodnější si tyto práce nechat udělat v klempířské dílně. Pokud ovšem tuto možnost nemáme, musíme si vystačit se svěrákem, který je ale pouze náhražkou (nikoli náhradou) skutečné ohýbačky. Tento značný rozdíl poznáme zejména tehdy, když máme vyrobit složitější útvary, kde je důležitá větší přesnost. Dlouhé ohyby takto realizovat nelze vůbec.

Zhotovení jednoduchých pravoúhlých, ale krátkých ohybů, nepůsobí potíže ani úplnému začátečníkovi za předpokladu, že dodrží tyto zásady:
- ohýbaný plech musí být sevřen po délce ohybu
- do plechu nebude tlouci kladivem

Pokud by byla délka ohybu delší než délka čelistí našeho svěráku, museli bychom jejich délku prodloužit vložením silnějších úhelníků nebo dočasně vyměnit vložky v čelistech svěráku za delší. Ty si můžeme vyrobit ze čtyřhranné tyče, tzv. hlazenky, neboli oceli tažené za studena (ČSN 42 65 20). Pro upnutí plechu stačí otevřít svěrák jen nepatrně, proto mohou být nové složky i v menším svěráku relativně masivní, nejméně ale z tyče 20 x 20 mm. Výhodou přišroubovaných vložek z hranolů oproti vloženým úhelníkům je v tom, že mají nepoměrně větší tuhost a nemusíme při upínání sledovat jejich rovnoběžnost. Při ohýbání plechu nás omezuje nejen délka čelistí, ale také jejich výška nad vřetenem svěráku, která podmiňuje délku plechu, kterou můžeme do svěráku založit.

Přímo na pracovním stole můžeme vytvořit improvizované ohýbadlo pro větší rozměry (viz obr.), ovšem pouze za předpokladu, že deska pracovního stolu je z masivního dřeva o síle alespoň 30 mm. Potřebujeme dva kusy úhelníku stejné délky, jež volíme s přihlédnutím na délku pracovního stolu, případně maximální požadovanou délku ohybů. Minimální rozměr profilu úhelníku je 40 x 25 x 5 (ČSN 42 55 45). Otvory pro stahovací šrouby jsou shodně vyvrtány v koncích úhelníků. V úhelníku A jsou závity, v úhelníku B průchozí otvory. Pokud délka úhelníků přesáhne 500 mm, měli bychom je doplnit ještě dalšími otvory pro stahovací šrouby. Úhelník A je zadlabán do desky stolu tak, že jeho vnější plochy jsou v rovině s přední hranou stolu a pracovní plochou. Ke stolu je upevněn zapuštěnými vruty, které nesmějí vyčnívat nad vnější plochy úhelníku.

Ohýbaný plech vkládáme mezi úhelníky jako mezi čelisti svěráku a úhelník B k úhelníku A přitahujeme šrouby. Máme-li při delších úhelnících pro stahovací šrouby připraveno více otvorů, volíme dle šířky plechu, a tudíž délky ohybu, vždy ty otvory, které jsou k plechu nejblíže. Tímto vyloučíme případné prohnutí úhelníků a málo pevné upnutí plechu. Touto úpravou pracovního stolu si umožníme nejen ohýbání plechu, ale i upínání pro opracování desky překližky, umakartu, pertinaxu a podobných materiálů.