Karotky a mrkve. Rozdíl mezi karotkami a mrkví jest ten, že prvé jsou kratší, rychleji, ba již po 8-10 týdnech (pařížská) k jídlu po vyklíčení dospívají a jsou také jemnější, kdežto mrkve dávají sklizeň až na podzim, a jsou dlouhé. Málokdo ví, že mrkev je i zelenina léčivá a že vyhání červíky ze střev. Proto ještě více měla by býti v kuchyních upotřebována a jako příkrm předkládána.

Milují půdu dobře zpracovanou, hlubší, přiměřeně vlahou, jen ne čerstvě hnojenou. Výsev možno prováděti již velice záhy z jara, jakmile půda rozmrzla a oschla, takže se nechá snadno uhrabávati. Semeno nesmí se vysévati hluboko, vždy lépe do řádků na 15 cm od sebe vzdálených - mrkve na 20-25 cm. Klíčí za příznivých okolností až po 3 týdnech, jinak ještě později. Aby se kořeny pěkně vyvinuly, musí se rostlinky, stojí-li hustě, protrhávati. Karotky sklízejí se již záhy, jakmile kořeny vyvinuly, při čemž se vytahují nejvyspělejší, takže slabší se ještě zase vyvinou. Mrkev sklízí se až na podzim - dříve má kořeny slabé. Protože karotky vyvinují se rychle a jsou také jemnější chuti, v domácích zahrádkách mrkve se mnoho nepěstují, zato ale opakuje se výsev karotek (mantézské, karentínské) ještě ke konci června, takže zásobujeme se jimi i na zimu. Sklízí se, když nať žloutne a ukládá se do mírně vlhkého písku ve sklepě. Může se ponechati část i v zemi, ale pak jest zapotřebí krýti ji vrstvou suchého listu, aby za tuhých mrazů nezmrzla. Tam ale, kde na blízku se zahnízdili hraboši, jest lépe karotky a mrkve na podzim zcela skliditi.