Domácí dílna: Český magazín pro kutily

Práce s obkladovým korkem

Miroslav Pikous, 9. listopadu 2001

Pokud chcete, aby váš byt vypadal teple a útulně, zkuste jej obložit obkladovým korkem. Tento materiál si pro svou měkkost a izolační vlastnosti získal mnoho příznivců nejen mezi kutily. V našem článku se dozvíte, jak s korkem pracovat.

Použití: co jsem já obkládal korkem

-Deska dvou stolků a botníku

-Dveře vestavěných skříní

-Svislá deska za kuchyňskou linkou

-Krycí plech kolem vany v koupelně

-Je možno obkládat i zdi, umakart, sololit, ...

Obkladový korek se od podlahového značně liší. Je tenčí (2 mm), ohebný, většinou děravý a často se láme. Rozlišoval bych dva druhy. Jednak jemnozrnný, se stejnými zrny, velkými několik milimetrů. A pak dekorativní, který obsahuje kusy velké několik centimetrů (terminologii jsem si vymyslel). S tím se pracuje podstatně hůře. Prý existuje i korková "tapeta", korek silný 1 mm, případně i podlepený papírem. S tím jsem nepracoval, ale dělalo by se s ním asi pěkně.

Korek se prodává většinou v rozměrech 30 x 60 cm (balík po 11 kusech, cca 2m2) , nebo v rolích 50cm x 8 m, nebo více. S rolí se pracuje pěkně, až na ten vnitřní konec, který se kroutí. Je nutno nechat předem narovnat.

Pokládání se poměrně dost liší od práce s podlahovým korkem. Na obkladový není možno nanášet větší množství lepidla. Je porézní a lepidlo by proteklo na povrch. Není ale ani nutné bezvadné přilepení na celé ploše. Práce se tím spíše zjednodušuje. Je možno použít disperzní lepidla (Distyk, Korkkleber, použil jsem i Dispercoll na dřevo), nebo Chemopren. Lepidlo se ale nanáší jen na podklad, nesmí zaschnout. To i v případě chemoprenu! Do mokrého lepidla položíme pásy korku a přitlačíme. Lepidlo částečně pronikne korkem. Proto je třeba, aby mělo podobnou barvu, nebo bylo bezbarvé. S jemnozrnným korkem nejsou při práci problémy. Ten snesl i promočení Dispercollem. S "dekorativním" byly problémy. Velké a přitom tenké kusy bobtnají více, než okolí, a tvoří se boule. Tam bych doporučoval chemopren. Ale s úspěchem jsem lepil i disperzí. Boule se po vyschnutí srovnají, stejně jako tapety na zdi. Pokud chceme korek ohýbat přes hranu desky, necháme ho zatím přečnívat. Dbáme na důkladné přilepení na okrajích desky! Lepidlo, které přeteklo, předem zespodu otřeme, po zaschnutí by bránilo ohybu. Po důkladném zaschnutí korek ohneme přes hranu a přilepíme chemoprenem. Už klasickým způsobem, nanést na obě plochy, nechat zaschnout a pak silně přitlačit, nebo přiklepat. Pokud to budeme dělat dříve, odlepí se okraje a udělá se vyboulená hrana. Lámavý korek ohýbáme a lepíme radši až po prvním nalakování.

Pokud nechceme ohýbat korek přes boční hranu, ořízneme ho po zaschnutí lepidla ostrým nožem podle hrany. U stolků doporučuji ještě před lakováním olemovat okraje desky dřevěnou latí, osvědčila se mi levná lišta 7 x 20 mm, určená např. na závěsné mapy. Lepil jsem ji dispercollem, pokud kvůli rozměrům není možno použít svěrky, přiklepl jsem ji špendlíky, které jsem po zaschnutí vytáhl.

Na lakování jsem používal "vodouředitelný lak na parkety a nábytek (příp. Polyurex), nebo levnější a nenápadnější Sportakryl. Ten hlavně na svislé plochy, kde nehrozí voda. Tam kde hrozilo dlouhodobé namočení (květináče), jsem použil ten první uvedený, je po zaschnutí vodě naprosto odolný. Pozor na Sportakryl, na drsném povrchu příliš silou neroztírat, pění. A v žádném případě ho neředit.

Po prvním nátěru se okamžitě poznají špatně přilepená místa. Kde to vadí, je možno to ještě opravit, na hranách snadno, v ploše proříznutím, nebo protržením a následným přilepením. Upozorňuji, že to na výsledku skoro není vidět! A po vyschnutí prvního nátěru se i hrozivé boule srovnají. Celkem jsou třeba 2 - 3 nátěry. V jednom případě jsem potřeboval tmavý povrch, mořil jsem ho mořidlem DIAMO (Disperzní akrylátové mořidlo, výr. Barvy Tebas, Praha).Výborné mořidlo, ani na měkkém dřevě nedělá skvrny, nezakrývá kresbu dřeva. Bohužel bylo příliš levné, a tak ho nikde nemají, i když výrobce ho inzeruje pořád. Asi by šlo použít Dixol, nebo podobné lazurovací laky. Předem vyzkoušet.

Největší chyby při lepení:

-Netrpělivost. Nelakovat dřív, než zaschne lepidlo. Případné opravy jsou pak mnohem těžší, protože lak uzavře póry a lepidlo nanesené pod korek pak pomalu vysychá.

-Příliš mnoho lepidla - proteče na povrch. Nevadí to zase tak moc, po nalakování bezbarvým lakem to skoro není vidět.

-Příliš málo lepidla, nebo pomalá práce - někde zaschne dřív, a zůstanou nepřilepená místa.

Použité nástroje
Použitý materiál
Zubová stěrka na nanášení lepidla
Obkladový korek
Ostrý nůž nebo řezák
Lepidlo na korek
Štětec
Lak





Copyright © 2001 Domácí dílna