Domácí dílna: Český magazín pro kutily

Založení zelinářské zahrady, část VII.

-dk-, 24. srpna 2004

Jak už je naším dobrým zvykem, nabázíme vám další pokračování série článků podle knihy Jindřicha Vaňka. Tentokrát se můžete seznámit s kapitolami 'Rozdělení půdy v zahradě a osevný a osazovací systém' a 'Přepichování sazeniček'.

Rozdělení půdy v zahradě a osevný a osazovací systém

Práce se zakládáním pařiště a jeho ošetřováním zaujme nás na čas natolik, že než jsme se nadáli, půda v zahradě roztála a oschla tak, že musíme svoji pozornost obrátiti i sem. Jednak musíme si již nyní rozpočísti, kolik plochy v zahradě budeme nuceni určovati pro pěstování té které zeleniny, kde budeme letos pěstovati zeleniny košťálovité, kde kořenovité, cibulovité, okurky, luštěniny a pod. Musíme počítati i s tím, že některé zeleniny mají jen krátkou dobu vývojovou, že brzy dospějí ke sklizni a že záhonky jimi obhospodařované můžeme rychle ještě osázeti i jinou zeleninou, abychom docílili většího výnosu. Tak na př. záhonky, které míníme osázeti hlávkovým salátem raným, již po několika málo týdnech můžeme osazovati také ještě jinou zeleninou - celerem, květákem, zelím a pod. Záhonky po raném špenátu - ať zimním nebo jarním můžeme také zcela dobře ještě v květnu osazovati jinou zeleninou.

Jakýsi rozvrh musíme míti připravený již od podzimu, kdy již půdu pro jednotlivé druhy zelenin dle potřeby vyhnojujeme buď vydatněji chlévskou mrvou nebo kompostem. Nyní z jara pouze hnojiva ta doplňujeme strojenými (umělými) a sice hlavně ještě síranem amonným, draselnatými solemi a po případě také superfosfátem, protože víme, že všechny živiny, které jednotlivé zeleniny pro svůj vývin potřebují, buď nejsou v mrvě nebo kompostu dostatečně obsaženy, nebo jsou z půdy předchozími sklizněmi vyčerpány, že je i přihnojením dostatečně nejsme schopni doplniti. Hnojiva tato (strojená) rozhodíme asi 2-3 týdny před oséváním nebo osazováním záhonků na povrch a mělce je zahrabeme. Počítáme asi 1/2 kg každého hnojiva na 10 m2. Superfosfát dáme hlavně rajským jablíčkům, hrášku, fazolím, okurkám, také celeru a cibuli. Jiným kořenovým i cibulovým zeleninám, ba i košťálovinám dáme alespoň síran amonný a draselnou sůl. Dle toho, jak dlouho zahrádku zeleninami obhospodařujeme, můžeme zmíněnou dávku zvýšiti až dvojnásobně.


Přepichování sazeniček

Výkon tento jest pro pěstování některých zelenin velice důležitý. Bez přepichování některé zeleniny jen špatně se vyvinují a často nedají ani dobrou sklizeň.

Zvláště celer vyžaduje přepichování (pikírování). Také všechny košťáloviny a rajská jablíčka dávají lepší výsledek, přepícháme-li je.

Přepichování provádíme již u mladých semenáčků, které v době, kdy mimo oba děložní lístky (klepýtka) vyvinuly asi dva skutečné lístky. Tehdy připravíme si v pařišti (obyčejně druhém, již o něco chladnějším) potřebné místo a každou sazeničku malým kolíčkem přesadíme na připravené místo, na 2-3 cm od sebe. Tím jednak, že původní kořínek při tom porušíme, přinutíme sazeničku k rozvětvení kořínků a k vývinu těchto ve větším množství, takže rostlinka má možnost býti hojněji vyživována a proto se také rychleji a silněji vyvinuje. Při přesazování drží také lépe větší a pevnější kořenový bal, netrpí při přesazení jako sazenička nepřepichovaná, obyčejně roste po přesazení bez znatelnějšího povadnutí, vyvine se na určeném místě rychleji a daleko lépe. Celer vyvine veliké hlízy, květák velké růže, kapusta a zelí veliké hlávky.

Salát není zapotřebí přepichovati, ba nebývá mu toto ani valně na prospěch. Stejně cibuli, póru.

Okurky jest dobře přepichovati a sice s prospěchem do malých hrnéčků jednotlivě, takže je můžeme ve vhodnou dobu z hrnku s celým kořenovým balem vyklopiti. Takové přepichované okurky zpravidla raněji začínají ploditi než ony, které vyséváme přímo na místo.

Třebaže jest dobře známo, že přepichování má pro pěstování některých zelenin veliký význam, provádí se namnoze dosud málo. Proto stůjž o něm na tomto místě zmínka s doporučením, aby tam, kde jest to možno, sazeničky byly přepichovány.

Pokračování...

Zdroj: Vaněk Jindřich: Vaňkův zahradnický rádce. Praha, Čsl. semenářské závody Jindřich Vaněk 1929.





Copyright © 2001 Domácí dílna