Založení zelinářské zahrady, část III.
-dk-, 20. července 2004 Již potřetí se setkáváme u Vaňkova zahrádkářského rádce. Tentokrát Vás jeho prostřednictvím seznámíme s problematikou Hnojení půdy. Hnojení půdy s ohledem na její vlastnosti a požadavky jednotlivých skupin zeleniny
3 kg 40% soli draselné, 2 kg superfosfátu, 2 kg vápna, které musí být ovšem dříve do půdy vpraveno, protože se s čerstvou mrvou chlévskou nesnáší. 2. Zeleniny kořenové, cibulovité:
2 kg 40% soli draselné, 1 kg superfosfátu. 3. Luštěniny:
2 kg 40% soli draselné, 3 kg superfosfátu. To dokazuje, že není možno omezovati se na pouhé přihnojování hnojivy přirozenými (animálními), tedy stájovými, ale že stále musí býti přibírána v zelinářství také hnojiva strojená (umělá), už také proto, že chlévské hnoje, převážně dusíkaté, s nedostatkem jiných základních živin, musí býti jednotlivými strojenými hnojivy doplňovány, aby tak nastalo doplnění draslem a kys. fosforečnou, bez kterých žádná zelenina zdárně se vyvinovati nemůže a užitku nepřinese. Zhusta bývá používáno ke hnojení zelinářských zahrad obsahu záchodových žump. I toto hnojivo hodí se v určitých případech k hnojení, leč pouze zelenin lupenatých (kapustovitých, salátů a špenátů). Nutno jimi hnojiti, ale buď na podzim po sklizni zelenin nebo v zimě, aby se hnojivo to do jara, do doby osevu nebo osazování dobře rozložilo. Nikdy ale nemělo by být používáno výkalů záchodových, třeba silně zředěných, k přihnojování zelenin v době jejich vývinu na záhonech. Lépe jest je kompostovati! Pokračování... Zdroj: Vaněk Jindřich: Vaňkův zahradnický rádce. Praha, Čsl. semenářské závody Jindřich Vaněk 1929. |