V průběhu měsíců říjen - listopad 2001 jsme na novostavbě našeho RD v obci Velká Bystřice u Olomouce použili na konstrukci stropů cca 300 ks HURDIS, uložených na patky a profily I 180.
Nikde jsem dosud nečetl, jak mají zedníci při montáži tohoto stropu vlastně postupovat, aby se zamezilo vzniku vady padání, o které se v posledním období tolik píšea hovoří v TV? Mohu Vás poprosit o stručný popis či odkaz, abych mohl klidně spát.
S přáním příjemných svátků vánočních a všeho nej... v Novém roce


Dr. Vladimír Pazdera
Kopaniny č. 661
783 53 Velká Bystřice

Vážení, dle mého názoru, jako bývalý zedník, nyní v invalidním důchodu, Vám unikla jedna podstatná zkutečnost. Hurdisky, dle televizních záběrů, nepadají, ale přetrhávají se ! Proto se domnívám, že je chyba ve výrobku, a to např. výrobek je málo vypálený, nebo příliž - pak je křehký a nebo je poškozen dopravou. S pozdravem

Pavel Klíma
Na Vrších 20
Praha 10

Nynější padání stropů z Hurdis je problém bezesporu vyvolaný kvalitou Hurdis t.č. vyráběných. Hledání viníků u zedníků a u všech ostatních je matení veřejnosti a odvádění pozornosti. V dřívějších letech (hovořím o 1980 - 1985) jsem registroval na konkrétních výstavbách tisíce m2 stropů z Hurdis (a dokonce z Hodonína!)a se žádným nebyly problémy. Tyto stropy stavěli zedníci i amatéři svépomocí bez jakýchkoliv technologických návodů - prostě pouze s použitím zdravého rozumu. Ty nynější debaty stavebních profesorů a docentů, jak se správně mají Hurdis ložit (kde byli dřív?), jsou k smíchu a dost "s křížkem po funusu". Z logiky problému jasně vyplývá, že vina je jednoznačně u výrobce - ať již změnou kvality základní suroviny nebo změnou technologie výroby (zpracování suroviny, vypalování, chladnutí...). Chápu, že výrobce se brání, ale proč se nehledá odpověď na to, proč dřív stropy nepadaly a teď padají? Podle mého osobního názoru je chyba v tom, že defektní Hurdis jsou příliš křehké. Proč jsou křehké teď a dříve nebyly? Tam hledejte řešení a nápravu, ne u toho, že zedník špatně namazal patku.............

Podle technologickych postupu od vyrobce (na webu se, pokud si uvedomuju, ovsem objevily, az kdyz stropy z hurdisek zacaly padat) je na hurdisce samotne vzdy vrstva, ktera ji deli od betonu na ni. Svisle zatizeni hurdisku ohyba tak, ze jeji horni vlakna jsou tlacena a dolni tazena.

Je to podobne, jako kdyz si na prsty polozite skolni gumu a shora na ni zatlacite prstem druhe ruky. Nahore se guma zkrabati, jak se stlacuje, a dole se jen tak tak neroztrhne.

Hurdisku lze zatezovat az do nejake jeji mezni hodnoty, pak praskne.

Kdyz ale vyleju na Hurdisku bez izolace vrstvu betonu, ten se pri tvrdnuti na ni prilepi. Beton ma ale tu vlastnost, ze kdyz tvrdne, smrstuje se. Obecne plati, ze cim vic cementu v betonu je a cim je vyssi znacky (jemneji mlety) tim vic se smrstuje. Portlansdky vic nez cement se struskou (struskoportlandsky). Kdyz je ale beton prilepeny k hurdisce a smrstuje se, tlaci do hornich vlaken hurdisky a tim soucasne natahuje vlakna spodni. To je ale situace stejna, jako u zatezovani drive popsanym ohybanim. O to driv hurdiska prdne.

Dnes se na hurdisky dava polystyren, driv se davaly dve vrstvy lepenky. Tak muze horni beton po hurdisce klouzat a neodcerpava jeji unosnost pri smrstovani.

Nerikam, ze je to jedinny vliv, ktery muze za poruchy hurdiskovych stropu, ale je jednim z tech, ktery prispiva svou trochou do mlyna.

Je bezne se vyskytujicim jevem, ze se kazda betonarka holedba tim, ze jeji beton dosahne predepsanou pevnost za 10 dni, misto 28 v odborne verejnosti uvazovanych. Oni totiz daji do smesi cementu vic, nez si zaslouzi. To je sice hezke, ale kdo si pocka, ten se docka. Pevnost betonu neni jeho jedinnou vlastnosti, a "lepsi" beton muze byt nekdy i na skodu. Treba proto, ze se vic smrstuje. On pak treba vic trha hurdisky.

Nebo si mnohdy muzete vsimnout potrhanych podlah, ktere je potreba s lepsim betonem vic vyztuzovat. Stejne je to u vyssich betonovych opernych zdi. Zapomene-li se z nejakeho duvodu dat do zdi v jeji spodni tretine dostatek vodorovne vyztuze, muzete pak v temze miste najit svisle trhliny. Zaklad operky byva starsi, jeho beton ma znacnou cast sveho smrstovani za sebou. Z kdyz se zabetoje drik zdi, novy beton se se starym zakladem spoji. Novy se chce smrstit, ale staremu se uz nechce.

Na to take staci prosty rozum, jenomze, kdyz se s tim clovek zrovna nesetkal, trhliny .. ty potvory .. se nadelaji driv, nez rozum prijde na to, proc. Cviceni dela mystra.