Domácí dílna spotrebak.cz | pameti.cz | e-komerce.cz | svetnotes.cz  
Domácí dílna

spotrebak.cz - Nejlevnější spotřební materiál pro vaši tiskárnu ...

Domácí dílna
Aktuality Recenze Jak na to ? Bazar Diskuze

  Titulní strana

Služby serveru
mezi_menu
  Tipy a triky
mezi_menu
  Odborník radí
mezi_menu
  Katalog firem
mezi_menu
  Kalendář akcí
mezi_menu

O serveru

  Reklama

  Profil

  Kontakt

Odběr novinek


Založení zelinářské zahrady, část VIII. Vytisknout...
Jak na to  ->  Zahrada  ->  Zahrádka

V dnešním pokračování seriálu podle "zahrádkářské příručky" Jindřicha Vaňka se můžete seznámit s kapitolami 'Výsev do volné půdy' a 'Výsadba předpěstovaných sazeniček'.

Objevte vlnitou část Jižní Moravy, objevte Moravské Toskánsko...



Výsev do volné půdy

Na lépe chráněném místě zahrady, poblíže pařiště, upravíme si ještě menší místo, kam v březnu, nebo nebylo-li by to v tuto dobu ještě možné, v dubnu vysejeme si potřebné zeleniny pro pozdější výsadbu a sklizeň: pozdější salát hlávkový, štěrbák letní, pozdější kedlubny, květák, kapustu a zelí. Výsev provedeme tak, jak bylo naznačeno pro pařiště, jen vyséváme, možno-li o něco řídčeji, také do řádků, abychom mohli zase dle potřeby kypřiti.

Upravíme si pak také potřebné záhonky pro výsev karotky, mrkve, kořenové petržele, černokořenu, pastiňáku, které budeme se snažiti vysévati co nejdříve, neboť semena těchto zelenin klíčí zvolna, až po třech týdnech. Záhonky upravujeme si 120-125 cm široké - ne širší - pro pro karotku protáhneme 5, pro ostatní druhy zelenin 4 brázdičky, do kterých semeno řídce a stejnoměrně vysejeme. Tam, kde je půda na záhoncích již dobře připravená, sypká, postačí brázdičky obrácenými hráběmi, plochou hranou hlavy prostě zasypati zemí při dělání brázdiček vyhrábnutou. Tam ale, kde je zem těžší, uléhavější, zasypáváme brázdičky lehčí prosátou zemí kompostovou, nebo není-li po ruce takové, zasypeme zemí obyčejnou, promísenou pískem, která tak snadno na povrchu neukorá a umožní vzklíčení semen. Po osetí záhonků tyto prkénky na nohy připevněnými stejnoměrně, lehce ušlapeme.

Současně s kořenovými zeleninami vysejeme na určený záhonek ve 4 řádkách nízký raný hrášek.

Tou dobou upravíme si také záhonky pro osázení sazečkou cibulovou. Aby se cibule dobře vydařila, nesmí být půda hluboko zryta, lepší jest také o něco těžší než příliš lehká. I na těchto záhoncích protáhneme si brázdičky, leč pouze asi 2 cm hluboké a na záhonku 5-6. Cibulky sázíme na 10-15 cm od sebe, pak zahrábneme a také zlehka přišlápneme. Pevněji zakoření a určitě se vyvinou ve velké, plodné cibule, aniž by tvořily krky, které znemožňují včasné vyzrávání vyspělých cibulí.

Není sice možné určovati, jak veliké plochy jest zapotřebí ponechávati pro jednotlivé druhy zelenin. Řídí se to dle toho, jak mnoho se té které zeleniny v domácnostech spotřebuje. Tolik ale platiž zde: pro kapustovité zeleniny (košťáloviny) určíme alespoň stejnou plochu, jako pro veškeré zeleniny jiné. Jednak proto, že vyžadují poměrně nejvíce místa a také proto, že musíme si zabezpečiti zásobu na dlouhou dobu i do zimy. Z kořenových zelenin nejlépe budeme vysévati pastiňáku a petržele, protože se jich nejméně spotřebuje. Asi tak po záhonku. Za to více karotky, mrkve, černokořenu, protože těchto zelenin upotřebujeme i co příkrmu. Cibule sotva můžeme vypěstovati zásobu na celý rok. Celeru musíme míti také více, tedy asi tři záhonky. Nezapomeňme na luštěninové zeleniny: hrášky (zrna), fazole lusky můžeme si konservovati do zásoby na zimu - tedy budeme jich pěstovati také více. Pro okurky a rajská jablíčka určíme si nejlepší a nejteplejší místo.


Výsadba předpěstovaných sazeniček

Za příznivé pohody sazeničky pěstované v pařišti rychle se budou vyvinovati. Zatím také půda v zahradě se oteplí a budeme míti vše připraveno pro výsadbu. Budeme si počínati obezřetně. Nejdříve musíme rostlinky k výsadbě na záhonky dobře připraviti. Hlavně je budeme vydatně otužovati, což jest podmínkou, aby po vysazení náhlou změnou neutrpěly.

Zeleniny, které jsou vůbec otužilejší proti chladnu a jsou-li sazeničky téměř dospělé (salát, kapusta, zelí, také kedlubny a květák), vzduchujeme poslední dobou i za noci, třeba méně než za dne. Za dne okna s nich sejmeme docela. Ať zvyknou na čerstvý vzduch, přijde jim to lépe k duhu.

Jakmile vyspěly a nastala pohoda, připravíme si záhonky a přikročíme k vysazování. Nejdříve salát hlávkový, pak kapustu a zelí, poté postupně i jiné zeleniny. Můžeme-li vysazovati za podmračna, tím lépe. Je-li silné slunečno, ale máme-li jistotu, že v noci nebude mrazík, jest lépe vysazovati odpoledne a navečer. Den před tím, než přikročíme k výsadbě, sazeničky vydatně zalejeme. Z pařiště je nevytahujeme, ale malou ruční lopatkou je z hluboka, abychom jim kořínky nepoškodili, nadzvedneme i se zemí a pak jednotlivě vybíráme, při čemž příliš slabé a neduživé odstraňujeme - nebylo by z nich ničeho a také by po přesazení záhy zahynuly.

Důležité je, jak výsadbu provádíme. Záhon den před tím, nebo několik hodin dříve také důkladně zalejeme a necháme mírně oschnouti. V místě, kde má sazenička státi a se vyvinovati, uděláme kolíkem k sázení prostornou jamku a tak hlubokou, aby kořínek, je-li delší, pohodlně bez zkroucení pojala. Pak kolíkem odebéřeme se strany jamky něco země, kterou dobře přitlačíme ke kořínkům a ještě zbylou prostoru vyplníme. Rostlinka musí v zemi držeti dostatečně pevně, takže uchopíme-li ji za lístek, tento se spíše utrhne, než abychom rostlinku vytáhli. Po zasázení každou sazeničku dobře, ale zlehka zalejeme.

Sazeničky košťálovin a všechny větší doporučuje se před sázením, po vyzvednutí ze země namáčeti do řídké kaše z hlíny, kompostu a kravince (není-li ho, bez něj).

Salát sázíme pouze tak hluboko, jak stál v pařišti, tedy až po lístky. Také kedlubny pouze tolik. Jiné košťáloviny můžeme sázeti až po lodyžní lístky. Cibuli a celer smíme sázeti jen zcela mělce, tak, aby celé kořínky byly v zemi, ale listová část zcela vyčnívala ze země. Pór jest lépe sázeti hlouběji, vyvine delší stvol. Také rajská jablíčka jest lépe sázeti o něco hlouběji.

Pokračování příště...

Zdroj: Vaněk Jindřich: Vaňkův zahradnický rádce. Praha, Čsl. semenářské závody Jindřich Vaněk 1929.

Autor: -dk- Datum: 31.08.2004 10:31:45


Sdílet článek
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz  

 Související články
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Mangold07.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Lebeda zahradní06.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Anglický špenát03.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Čtyřboč rozkladitá02.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Špenát01.12.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Polníček26.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Štěrbák24.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Hlávkový salát22.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Čekanka19.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Petržel k řezání18.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Petržel kořenová16.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Řapíkatý celer15.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Celer11.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Karotky a mrkve10.11.2004
Pěstování jednotlivých druhů zelenin: Kokoška09.11.2004

 Reakce na článek  
Od Téma Datum
Vypsat všechny Přidat komentář


Hledejte slovo nebo slovní spojení v článcích.
Sloupek
Ano, koupil jsem si štětku. Ale pro upřesnění nikoliv osobu, provozující nejstarší řemeslo na světě, ale nástroj, který se používá pro úklid záchodových mís.
Více ...
Reakce
Parametry horní frézky (12 komentářů)

Řezání vnitřních závitů (9 komentářů)

Ako nájsť stred kruhu? (4 komentáře)

Nejčtenější
Reklama

Redakce
 
© 2001- ABC Systems, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-1038