Domácí dílna spotrebak.cz | pameti.cz | e-komerce.cz | svetnotes.cz  
Domácí dílna
-
pameti.cz - paměťové moduly a flash Kingston a Transcend

Domácí dílna
Aktuality Recenze Jak na to ? Bazar Diskuze

  Titulní strana

Služby serveru
mezi_menu
  Tipy a triky
mezi_menu
  Odborník radí
mezi_menu
  Katalog firem
mezi_menu
  Kalendář akcí
mezi_menu

O serveru

  Reklama

  Profil

  Kontakt

  Ochrana os. údajů



Práce na zahrádce - červen Vytisknout...
Jak na to  ->  Zahrada  ->  Zahrádka

Pomalu se nám blíží léto a s ním čas dovolených, radovánek a mnoho zahrádkářů se jistě těší, jak si posedí v příjemném stínu korun stromů a budou si vychutnávat krásné večery. Ale to až potom, co obhospodaří své zahrádky.



Ovoce


Pokud chceme vypěstovat kvalitní jablka a hrušky, případně se s nimi chceme pochlubit na některé z výstav, nastal čas pro ruční probírku plodů u stromů s velkou násadou plodů. V době probírky by měly mít malé plůdky velikost zhruba 15mm. Vzdálenost mezi ponechanými plůdky na větvi je cca 100 až 150 mm, podle velikosti plodů jednotlivých odrůd. Tento zásah zlepšuje výslednou kvalitu dozrálého ovoce, jak velikostí, zdravotním stavem, tak i vzhledem. Dále má vliv na zakládání nových květních pupenů pro příští rok, a tedy se tímto můžeme u silně rodících odrůd vyvarovat tzv. střídavé plodnosti.

Vyřezáváme nebo odlamujeme tzv. vlky, kolmo rostoucí nevhodné výhony, především na zmlazených ovocných stromech. Při vylomení letošního vlku dojde i k vylomení patky, ze které by po pouhém odříznutí nebo odstřižení narostlo hned několik dalších.

V letním období, kdy bývá suché počasí je vhodné nastýlání země okolo ovocných stromů např. posekanou, ale bezplevelnou trávou. Ta zabraňuje přílišnému vysychání. Pokud toto nemůžeme nebo nechceme dělat, často alespoň povrch nakypříme, čímž přerušíme kapiláry v půdě a tedy vzlínání vlhkosti k povrchu, kde by se odpařila. Pokud je dlouho sucho vyplatí se stromy zalévat a to méně častěji, ale vydatně.

Nastává čas sklizně třešní. Někdy jde vlastně o to, kdo třešně sklidí, zda pěstitel nebo ptactvo. Ti dokáží v některých letech potrápit nejednoho pěstitele. Mnoho plodů je jen nazobnutých a jsou vstupní branou pro napadení houbovou chorobou moniliózou, která se pak šíří na vedlejší plody. Nájezdům ptactva můžeme zabránit zavěšením různých plašítek do větví, nebo u menších stromů překrytí korun sítí proti ptákům. Pokud máme velmi vysoké stromy s nedosažitelnými větvemi a tedy špatnou možností sklizně a navíc uvažujeme o jejich zmlazení, můžeme vybrané větve před sklizní přivázat provazem, odříznout a opatrně spustit na zem a pohodlně očesat. Řeznou ránu nezapomeneme začistit ostrým nožem a ošetřit stromovým balzámem, štěpařským voskem nebo latexovou barvou.

V jahodových záhonech se to pomalu začíná červenat. V době teplého, ale vlhčího počasí je dobré plody podkládat čistou slámou nebo alespoň zvedat od země a pokládat na vrch listů, aby plody byly co nejméně napadeny plísní šedou. Nezralé plody po napadení zhnědnou, zralejší začnou hnít a posléze se na plodech, jak nezralých, tak i zralých, vytvoří šedý povlak plísně. V této době nedoporučuji používat žádnou chemickou ochranu, protože jahody sklízíme průběžně a nemohli bychom dodržet ochranou lhůtu po aplikaci do sklizně. Nejlepší ochrana je právě zamezení kontaktu plodů s vlhkou zemí a hlavně častá kontrola porostu a odstraňování napadených plodů. Pozor na manipulaci s plody, na kterých je již šedý povlak plísně. Při jakékoliv nešetrné manipulaci se uvolňují spóry plísně a choroba se tím dále šíří. O část úrody nás často připraví především kosové. Jako u třešní i zde se vyplatí přikrýt záhon sítí proti ptákům. Síť je nutné natáhnout i po okrajích záhonů až k zemi, protože kosové krajem vběhnou do záhonu a síť nad nimi je pak neúčinná.

Keře rybízu s bohatou násadou plodů je potřeba v době sucha zalévat. Bobule by jinak byly drobné s malým obsahem šťávy.

Stále kontrolujeme rostliny, zda nejsou napadeny mšicemi. Často se setkáme s tím, že na koloniích mšic nalezneme mravence, kteří sbírají medovici, vylučovanou mšicemi. Je známo, že si mravenci tyto mšice i pěstují a rostliny jimi naočkují. Sání mšic, především na nových výhonech, způsobuje jejich kroucení, zakrňování a i odumírání. Jako ochranu můžeme použít stejně, jako minulý měsíc přípravek Pirimor 25 WG nebo Neudosan a v případě napadení rostlin ve sklenících můžeme vyzkoušet alternativní biologickou ochranu, parazitické vosičky.


Zelenina

Ze zeleninových záhonů pokračujeme se sklizní postupně narostlých salátů, ředkviček a kedluben. Přesazujeme předpěstovanou sadbu letních druhů výše zmíněných zelenin a zároveň je vyséváme pro pozdější období, abychom měli čerstvou zeleninu po celé vegetační období.

Z hlávkových salátů mohu z vlastní zkušenosti doporučit ledový salát "Tarzan". Jedná se o polopozdní odrůdu, která dorůstá do sklizňové velikosti od výsevu za 2,5 až 3 měsíce. Je tedy nutno sadbu předpěstovat v patřičném předstihu. Salát je dosti odolný proti vybíhání do květu během letního období, takže se může pěstovat od jara do podzimu. Jeho hlávky jsou velmi veliké, až 1kg váhy, uzavřené, pevné, přitom křehké a sladké. Asi jako každý salát, je také oblíbenou pochoutkou slimáků. Pokud máme k zahrádce přístup každý den, je nejjednodušší jejich sběr po setmění. Rádi se ukrývají i pod listy salátu. V případě přemnožení můžeme použít posypové nástrahy "Vanish Slug Pellets" a jiné, nebo biologickou ochranu, parazitické hlístice pod obchodním jménem "Nemaslug".



Přihnojíme záhony s česnekem, cibulí a pórem například hnojivem Allinex. Zároveň rostliny zkontrolujeme, jestli mezi nimi není nějaká zakrnělá nebo pokroucená. Svědčilo by to o napadení škůdci. Takové rostliny vykopeme a spálíme. Jako ochranu můžeme použít postřik přípravkem např. "Sumithion Super" nebo "Basudin 600 EW" apod. U česneku paličáku vylamujeme narůstající květní stvoly. Výrazně se tím zvýší výnos palic. Pro kontrolu správné sklizňové zralosti ponecháme pouze několik květních stvolů. Čas sklizně se totiž pozná podle toho, že se květní stvol již začíná napřimovat.

U tyčkových rajčat, což u zahrádkářů zřejmě převládá, vylamujeme boční výhony. Čím dříve výhon vylomíme, tím lépe. Narostlý výhon se již špatně odlamuje, odstřihávání nedoporučuji z důvodu přenosu případných chorob na ostatní rostliny, navíc boční výhony narůstají na úkor tvorby plodů. U keříčkových rajčat naopak boční výhony ponecháváme a je lepší pokud výhony přivazujeme k oporám, protože pod tíhou plodů polehávají po zemi a jsou tedy náchylnější k houbovým chorobám. Rostliny můžeme přihnojit některým z hnojiv pro plodovou zeleninu.

K okurkovým záhonům stavíme šikmo drátěné sítě, na které postupně vedeme narůstající výhony okurek. Tím též zabráníme brzkému napadení plísní okurkovou, protože rostliny takto lépe oschnou. Pokud pěstujeme hybridní odrůdy není potřeba hlavní výhon zaštipovat. U ostatních odrůd zaštípneme hlavní výhon za 4-5 listem, čím podpoříme růst plodnějších postraních výhonů.

U trsů reveně, jenž patří mezi zeleniny, i když se z ní dělá především výborný koláč, odstraňujeme narůstající květenství a sklízíme řapíky listů jejich odlomením od trsu. Ihned po odlomení z nich odřízneme listy aby řapíky neovadly. Sklízíme však maximálně jednu polovinu všech listů ze silné rostliny. Jinak raději menší množství. Ke konci června již sklizeň ukončíme.

Vyséváme zeleninu pro podzimní sklizeň, především kadeřávek, pozdní květák, brokolici
a jiné.

V teplých dnech je nutné větrat skleníky. Teplota v uzavřeném skleníku může dosáhnout kritické hodnoty a spálit rostliny. Navíc pokud máme ve skleníku okurky je důležité mít otevřené okno prakticky po celou dobu kvetení, protože pokud se ke květům nedostane hmyz, okurky neplodí. Můžeme též natřít skla vápenným mlékem a tím omezit přehřívání vnitřního prostoru. Já jsem například používal bílou netkanou textilii přehozenou v pruzích přes skleník a na koncích zatíženou. V podmračeném počasí se lehce odstraní a nespornou výhodu měla v případě, když bylo slunné a horké počasí a já potřeboval ve skleníku pracovat. Před prací jsem jí ještě pokropil vodou, odparem vody se skla skleníku ochlazují a i v největších parnech bylo ve skleníku docela příjemně.
Na květinových záhonech především zaléváme vysazené letničky, dvouletky i trvalky.


Květiny

U odkvetlých rostlin ihned po odkvětu odstraníme odkvetlá květenství, aby se nevysilovaly. Koncem měsíce po zaschnutí listů vyryjeme cibule tulipánů a hyacintů. Po očištění od zbylé země je uložíme na suchém místě, kde je necháme doschnout. Potom je nejlépe na lískách uložíme na suchém a vzdušném místě, ale ne příliš teplém - neizolované půdní prostory jsou zcela nevhodné.

Květinové záhony přihnojíme některým k tomu určeným hnojivem pro květiny nebo přímo určeným pro jednotlivé květiny. Trávníky pravidelně sečeme, pokud k sečení nepoužíváme sekačku se sběrným košem, necháme posečenou trávu chvíli oschnout a až potom jí shrabeme. Jde to lépe a tráva se nelepí. Odstraňujeme průběžně plevel vyrýpnutím, nebo použitím některých herbicidů určených pro trávníky. Některé jsou kombinovány s hnojivy pro trávníky.



Autor: Petr Kocanda - Kocour Datum: 04.06.2002


Sdílet článek
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz  

 Reakce na článek 1 příspěvek 
Od Téma Datum
kocourekPEKNY CLANEK23.06.2008 15:36
Vypsat všechny Přidat komentář


Hledejte slovo nebo slovní spojení v článcích.
Sloupek
Ano, koupil jsem si štětku. Ale pro upřesnění nikoliv osobu, provozující nejstarší řemeslo na světě, ale nástroj, který se používá pro úklid záchodových mís.
Více ...
Reakce
Úsporná domácnost - IV - energie pro vytápění (3 komentáře)

Jak vytvořit a pečovat o interiér alergika (2 komentáře)

Stavba kamenného krbu II. (1 komentář)

Nejčtenější
Reklama

Redakce
 
© 2001- ABC Systems, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-1038