Pařiště, volba místa pro toto a zařizování

Máme-li založenou jen trochu větší zelinářskou zahrádku, sotva bychom se obešli bez pařiště. Jednak snažíme se vypěstovati si v něm potřebné sazeničky zeleninové, také ale vypěstovati si něco rané zeleniny: ředkvičky, salátu a později okurek. Také můžeme si v pařišti na zimu uložiti část sklizených zelenin.

Pro založení pařiště zvolíme si na zahradě místo nejvhodnější, zcela chráněné, nejtepleji položené, přístupné slunečním paprskům, zvláště z jara. Spodina půdy na místě, kde míníme pařiště zaříditi, nesmí býti alespoň do hloubky 75 cm mokrá, aby se zde voda neshromažďovala a nezadržovala. Jakmile by voda navežený hnůj vydatně napájela ze spodu, hnůj by vychladnul, nepařil by a veškerá naše práce a snaha minula by se cíle.

Tak musíme pro pařiště zvoliti takové místo, které by dovolovalo snadné přivážení potřebného hnoje, země pařištní i řádné obsluhy pařiště po založení.

Na zvoleném místě vykopáme jámu obdélníkovou o hloubce 50, šířce 130 cm a délce dle toho, kolik oken má pařiště zabírati. Pro domácí zahrady postačují pro vypěstování potřebných sazeniček 3-4 okna, i když počítáme s místem, potřebným pro přepichování semenáčků, hlavně celeru. Dle potřeby ovšem upravíme si pařiště až o 5 oknech, což umožňuje přepichování i kapustovitých zeleninových sazeniček, rajských jablíček a také vypěstování i sazeniček různých letních květin pro ozdobnou zahrádku, do truhlíčků balkonových a pod. Pro rychlení zeleniny ovšem založili bychom si druhou řadu pařiště, protože rychlená zelenina, zvláště rané okurky, vyžadují zcela jiné péče, což by v jednom pařišti nebylo možno dobře prováděti, zvláště pokud se vzduchování týče. Pro taková pařiště volí se v našich poměrech okna o velikosti 120x125 cm, která musí do truhlíku, zhotoveného ze silných, nejlépe borových prken zcela zapadnouti, aby nikudy nemohl pronikati mráz a chladný vzduch k pěstovaným rostlinám.

Pařiště těchto větších rozměrů má vždy svoje výhody, v prvé řadě ale tu, že umístí se v něm větší množství hnoje, který udržuje lépe a déle potřebnou teplotu, kdežto hnůj v pařišti malém, pouze snad o 2 oknech, rychleji vychladne.

Natírati pařištní dřevěné truhlíky za účelem, aby dřevo záhy nehnilo a déle vydrželo, dehtem, se nedoporučuje, protože dehet pod okny dlouho vypařuje ještě mladým rostlinkám jedovaté plyny. Muselo by se tak státi již na podzim, aby nátěr dobře vyvětral a ještě dodatečně museli bychom takový dehtový nátěr krýti nátěrem cementovým. Za to ale rámy oken pařištních doporučuje se natírati a to nejdříve jednou až dvakrát horkou fermeží a pak ještě šedou fermežovou barvou, aby voda se do dřeva nevsakovala a nezpůsobovala zahnívání, zvláště na spodnější části.

Podotknouti sluší, že pařištní truhlík má být 20-25 cm zapuštěný do země a na hořejší straně má být o něco málo vyšší než na straně dolejší. Sklon pařiště musí směřovati k jihu.

Pařištní truhlík drží v zemi na rohových i na středu delších stran připevněných silnějších kůlech, které se zpravidla impregnují a to nejlépe v silném roztoku modré skalice neb sublimátu olovničitého. Nepodléhají tak snadno hnilobě. Aby okna v truhlíku dobře držela, přibíjí se uvnitř pod okraj, asi tak hluboko, kolik měří síla okenního rámu, kol dokola latě. Ovšem že jest vždy lépe povolati si ke zhotovení truhlíku zručného tesaře, který dříve zařízení pařištních truhlíků ve větších zahradách shlédne.

Nesmíme také zapomenouti na slamněné rohože, potřebné ke krytí pařišť na noc, k ochraně proti nočním mrazům a neškodí ani ještě přikrývky z prken, které pokládáme ještě na rohožky. Zabezpečíme si takto jistěji udržování tepla uvnitř pařiště.

Pokračování...

Zdroj: Vaněk Jindřich: Vaňkův zahradnický rádce. Praha, Čsl. semenářské závody Jindřich Vaněk 1929.