Prosím o radu jak brousit vrtáky.
Děkuji

Je třeba zdůraznit (což v příspěvku chybí), že u dláta se brousí pod úhlem jen sbruska, z nesbroušené strany se dláto na brusný kámen pokládá vždy celou plochou! (čili to co je vidět na obrázku je zhůvěřilost nejvyššího stupně, vedoucí prakticky ke zničení nástroje). Dále je zbytečné ubírat vlastní ostří jak je popsáno v bodu 2, a to i v případě, že na dlátě jsou zuby (i když nevím jak by mohly při trochu slušném zacházení vzniknout), vhodnější je začít broušení bodem 3, při broušení je však nutné kontrolovat pravý úhel ostří k ose nástroje.
Vřele doporučuji dláto po hrubém nabroušení (které je zde byť s chybami popsáno) ještě obtáhnout na břidlici (je k dostání pod názvem "belgický kámen") smáčeném vodou a poté ještě na kůži. Pokud dláto neholí, zbytečně se nadřete. Obtahovat doporučuji často; bývá zvykem při obtahování dláto o trochu zdvihnout, takže úhel ostří při obtahování je o cca 1-3 stupně větší než při broušení - jde to rychleji a ostří je pevnější. V každém případě je nutné brousit tak dlouho, až odstraníme otřep (jehlu), který se vytvoří jak při broušení na brusce, tak na hrubém kameni.

Pro značku Red - kolik dlát jste za svého života vlastníma rukama nabrousil?

Se zájmem jsem si přečetl příspěvek o broušení dláta. Byť na nejrůznější bláboly na internetu většinou nereaguji, tentokrát mi to opravdu nedá. Předně, srovnávání ostří na brusce se provádí jen tehdy, jsou-li na něm nějaké větší zuby a pokud jste jen trochu řemeslník a nikoliv kutil domácí, většinou na něm takové zuby nevytvoříte (samozřejmě s výjimkou pádu dláta, naražení např. na hřebík-to by se profesionálovi opravdu nemělo stát apod.) Zkoumání ostří pod lupou mi přijde opravdu úsměvné, ale budiž, chcete-li na to jít vědecky, proč ne. Nejdůležitější a samozřejmě základní je zvládnuté broušení na kameni (kamenech), v prvním případě vytvoření tzv. jehly a dobrušování. Na hrubším kameni se provádí broušení z obou stran, přičemž je důležité zachovat oba úhly (tedy plochu i sklon), s nástrojem při broušení nekývat a rovnoměrně brousit po celé ploše kamene. Při broušení na hrubším kameni používáme pohyb ve tvaru osmičky, při obtahování a dobrušování na břidlici (pouze z ploché strany) oválný pohyb, popř. pohyb po přímce. Základem je, aby ostří bylo rovnoměrně nabroušeno, bez nerovností a oblin. Zásadně používáme vodu, nikoliv olej. Za použití oleje by se nám jakožto učedníkovi dostalo od mistra jediné odměny - dostali bychom latí! Jak je správně konstatováno v jednom z komentářů k článku, je-li dláto opravdu ostré, tak musí holit (zkoušejte na hřbetu předloktí, nikoliv jinde :o)). Použití rukavic u jakýchkoliv strojů, které pracují s vysokorychlostní rotací řezných či brusných nástrojů považuji za velmi nebezpečnou praktiku a není třeba rozvádět, co by se mohlo při trochu nešikovnějším pohybu s Vašimi prsty a možná i rukou stát. Proto při truhlařině a práci na strojích doporučuji rukavice nepoužívat - ruce a prsty jdou umýt, hůře se však přišívají zpět. Na závěr bych chtěl konstatovat, že broušení dláta je operace vyžadující cvik a jistou míru šikovnosti a i někteří "profesionálové" nikdy nedospějí ke kýženému výsledku. Sám vlastním několik dlát a brousků, na kterých jsem se ve svých učednických letech velmi nepěkně podepsal a dodnes nejsem se svým brusičským uměním naprosto spokojen, přestože se truhlařině věnuji již nějaký ten pátek.

Teď nedávno jsem se náhodou dostal na jistý americký server (jméno mi bohužel vypadlo, začínalo to na Eněco a bylo tam plno návodů na všechno možné), kde jsem objevil tento "dokonalý" návod v angličtině.
Doporučuji přispěvatelům a redaktorům tohoto serveru nepřejímat informace bez rozmyslu a zejména ověření; internet má bohužel tu vlastnost, že v zásadě kdokoliv může uvést cokoliv (tedy jakoukoliv ptákovinu).

Dobry den,

neda mi to a musim reagovat na Vas navod jak (ne)nabrousit dlato.
Brousit obe strany cepele je ta nejvetsi chyba jakou mzete udelat. Zkosena strana by mela byt brousena pod uhlem 25-30 stupnu, zalezi na Vas, kazdopadne by mel by tupejsi nez uhel od brusky. V tom mate pravdu. Ale brousenim zadni strany dlata pod uhlem jakymkoliv jinym nez 0 stupnu jen tezko docilite zadouci ostrosti.

Zadni strana musi lezet primo na brousku a je to vlastne jen zpusob, jak srovnat zadni stranu tak, aby dohromady se zbrousenou predni stranou vytvorily perfektni ostri.Cim jemnejsi brousek tim ostrejsi dlato a dokonale dlato se leskne jak zrcadlo.

Nechapu, kdo psal tento navod, nebo kde se k nemu dostal. Ale rozhodne, podle meho nazoru, to neni zpusob spravny.

Tesim se na odpovedi a prji hezky den.
Honza Marecek

Ak si predstavím že môjmu učiteľovi behal mráz po chrbte keď mu cudzia ruka siahla na rezbárske dláto a nedajbože palcom oprobovala ostrie, keď si predstavím ako dlho mi trvalo naučiť sa správne brúsiť dláta, nemôžem povedať iné ako TEN NÁVOD JE HROZNÝ!

No dobře, toto jsou návody jenom na obyčejná dláta, ale co třeba kulatá nebo úhly (já je znám pod názvem "kozí noha")?

Zdravím. Když už jste se, kolegové, pustili do osvěty v reakci na tento žalostný článek, nedá to zase mě, abych nedoplnil a nerejpnul.
Zaprvé bych dnes zbrušoval dláta na klasické (vysokootáčkové) kotoučové brusce jenom s velkým sebezapřením a hlavně s maximální opatrností - podle mých zkušeností je třeba chladit v podstatě po pár vteřinách kontaktu, jinak se můžu spolehnout, že jsem si ocel popustil možná k nepoužitelnosti. To se samozřejmě týká zejména dlát z kalených uhlíkatých ocelí.
Vřele doporučuju pomalootáčkové, vodou chalzené brusky. Např. Woodstar, Ferm, pro fajnšmekry pak Tormek.
Tím se dostáváme k použitému lubrikantu u brusných kamenů. Na suchý kámen bych dláto nepoložil, už jen pro to, že pak kámen rychleji mizí. Hlavní význam je ale dvojí: vymývání brusných zrn a oceli - udržování funkčnosti kamene, a chlazení - velice důležité. Musím kontrovat panu Tischlerovi, olej je stejně tak používaný, jako voda, ovšem oboje má svá specifika. Olej se častěji používá na tvrdší kameny jako Washita a zejména Arkansas. Japonské a jiné přírodní kameny sedimentárního původu jsou ale jako dělané pro vodu, u syntetických bývá možné oboje, jen neměnit.
Jak říká Daniel, dláta lze obtahovat také pod dalším úhlem - tzv. sekundární zkosení (microbevel), což je užitečné zejm. při práci s tvrdým dřevem.
Způsobů finální úpravy ostří je spousta, od jemných kamenů přes leštění na kůži či filcu s lešticí pastou.
Pěkné video zde http://www.youtube.com/watch?v=yzeAsX-09o4

Co se týče dutých dlát a kozích nožek (V), principy jsou stejné, jen k obtažení vnitřních částí je třeba mít tvarové obtahováky.Stále platí, že broušení-ubrušování provádíme jen z vnější strany resp. ze strany zkosení a to po celé ploše - abychom nevytvořili kulatou fazetu, která má na svědomí tupý úhel ostří. Lepší brusky (Woodstar, Toremk) mívají vodítka pro broušení dutých dlát (zvenčí). Sekundární zkosení se, myslím, u řezbářských dlát zpravidla nepoužívá.
Příklad zde, podobné prodává i Narex, hrubší jsou v každém lepším železářství, ale - jak plyne z výše uvedeného, hrubé prakticky nepotřebujeme.
http://www.dick.biz/dick/product/705260/detail.jsf