 |
|
|
|
Sluneční teplo pro vlastní potřebu
|
|
|
|
Jedním z alternativních zdrojů energie je slunce, respektive solární energie. I přesto, že díky klimatickým pochodům v atmosféře je slunce relativně nestabilním zdrojem, tak je možné solární energií například celoročně ohřívat vodu, v létě bazén a dokonce přitápět či vytápět zateplený dům v zimě.
 V jihozápadních zemích je tento zdroj hojně využíván a pomalu se tato technologie dostává i do podvědomí občanů České republiky. Vstupní náklady na pořízení kvalitních slunečních kolektorů jsou zatím vyšší, než by se předpokládalo, ale na druhou stranu jako rezervní zdroj tepla přinese do rodinného rozpočtu značné finanční úspory a vložená investice se od prvního okamžiku ekonomicky zhodnocuje.„Černé desky“, které je možné vidět na některých střechách či stěnách objektů, jsou vlastní kolektory. Tvoří je systém potrubí a jejich černá barva má plně praktický význam, jelikož tento barevný druh více přitahuje sluneční paprsky. Skrze trubice protéká voda, která se ohřívá a následně se vpouští do připojených spotřebičů.
I český trh nabízí desítky solárních systémů, které se diferencují různými výkony a kvalitou. Mezi nejčastější v našich podmínkách patří kolektory vakuové ploché, celokovové, vakuové trubicové, či plastové. Nejkvalitnější z nich využívají tak efektivně slunečního záření, že se výsledná teplota vody, například v bazénu, pohybuje kolem 35°C. Kolektory se instalují tam, kam dopadají sluneční paprsky nejvíce, tedy na střechy, fasády či na střechu garáže, což je, díky jejich jednoduché konstrukci, velmi snadné. Délka i šířka je dána možnostmi střechy. Čím více kolektorů je na střeše umístěno, tím lépe. Plocha kolektorů by měla být v našich podmínkách orientována z východu na západ a optimální je nasměrování na jih. Tímto způsobem se docílí největšího „úchytu“ tepla. Je obecně známo, že nejvíce tepla je vydáváno v rozmezí od 9 do 16 hodiny. V tomto časovém rozmezí by tedy solární kolektory neměl zasahovat žádný stín. I jejich následná obsluha je minimální, nároky na údržbu a provozní náklady zanedbatelné. Ovšem při instalaci kolektorů na střechu je nutné zajistit těsnost střechy před průnikem srážkové vody do střešní konstrukce. Co se týče statické zatíženost střechy, solární kolektor ji zatěžuje zhruba hodnotou 7 kg/m2.
Velkou výhodou plastových kolektorů je možnost přímého ohřevu bazénové vody, což přivítají majitelé domácích venkovních bazénů a jimž jejich „přírodní“ teplota ne zcela vyhovuje. Pokud majitel disponuje malým bazénem, tak k jeho ohřevu lze využít přebytky tepla ze solárního systému, užívaného k ohřevu užitkové vody či přitápění domu. V tomto případě je nejvýhodnější použití celokovových kolektorů se selektivním povrchem. Voda v bazénu je pak vyhřívána nepřímo přes výměník tepla.
 Nejčastěji kladená otázka je životnost kolektorů. Solární systém vydrží v průměru deset let, ale výjimkou není životnost dlouhá třicet let. Pokud chce zákazník docílil dlouhé životnosti, měl by mít na vědomí, že pokud má již solární systém zprovozněný, musí jej využívat nepřetržitě, protože se jinak poškodí.
Každý, kdo uvažuje o zakoupení solárního systému, zvažuje finanční náročnost takového projektu. Jak již bylo řečeno v úvodu, počáteční náklady jsou vyšší, než by se předpokládalo. S čím se při kalkulaci musí počítat je fakt, že do energetické spotřeby nepatří jen ohřev vody, ale i vytápění, osvětlení a provoz domácích spotřebičů. Ale každopádně je dobré spočítat si úspory, které pořízení tohoto systému přinese. Při počítání úspor energie je nejlepší začít od vytápění, pokračovat ohřívači teplé užitkové vody či vody v bazéně a kalkulace by se měla zakončit zanesením domácích spotřebičů a osvětlení. A jakým způsobem počítat cenu jedné kWh? Zde je zapotřebí trochu matematiky. Cenu vypočítáme sloučením celkové investice a provozními náklady a tuto položku podělíme životností zařízení násobenou uspořeným výkonem za rok. Bude-li cena kWh nižší, než současná, je dobré o pořízení solárního systému uvažovat a pokud bude výsledná cena vysoká, je lepší zůstat u stávajícího způsobu vytápění.
Autor: Miroslav Loup
Datum: 23.03.2003
|
Reakce na článek
|
3 příspěvky |
|
Od |
Téma |
Datum |
|
|
|
|
|
|
