Domácí dílna spotrebak.cz | pameti.cz | e-komerce.cz | svetnotes.cz  
Domácí dílna

pameti.cz - paměťové moduly a flash Kingston a Transcend

Domácí dílna
Aktuality Recenze Jak na to ? Bazar Diskuze

  Titulní strana

Služby serveru
mezi_menu
  Tipy a triky
mezi_menu
  Odborník radí
mezi_menu
  Katalog firem
mezi_menu
  Kalendář akcí
mezi_menu

O serveru

  Reklama

  Profil

  Kontakt

Odběr novinek


Úsporná domácnost - IV - energie pro vytápění Vytisknout...
Jak na to  ->  Dům  ->  Vytápění

Existuje několik druhů úsporných opatření energie - od těch jednoduchých a rychlých, po investičně náročnější a technicky složitější. Ve dnešním čtvrtém článku popíšeme možnosti úspor energie ve vytápění - z hlediska zdroje tepla a paliva.



ÚSPORY ENERGIE VE VYTÁPĚNÍ

Zdroje tepla - zlepšení stavu stávajícího kotle
Podle typu, druhu, stáří a zejména technického stavu kotle se úsporná opatření dělí na několik skupin. Společným jmenovatelem všech opatření je, že pokud kotel nespaluje předepsané palivo, není dobře seřízen a průběžně udržován, nikdy nemůže dosáhnout výkonů a účinnosti, na kterou byl navržen.

Současné kotle - plynové, olejové, uhelné a kotle na dřevo jsou složité a citlivé výrobky. Jejich návody většinou srozumitelně předepisují, jak kotel udržovat a na co volat servisního technika.

Mezi konkrétní opatření, která lze doporučit, patří:

Uhelné kotle
· Pro hoření je potřeba vzduch. Když je ho mnoho, "vyletí teplo komínem", když je ho málo, vylézá z komína hustý štiplavý bílý dým, klesá dolů a sousedé nás nemají rádi. Vzduch má přijít do topeniště jen speciálními otvory, jejichž velikost se dá regulovat. Všechny ostatní otvory a spáry musí být dobře utěsněné.

· Výměna azbestové nebo skleněné těsnící šňůry na dveřích kotle pomůže snížit spotřebu paliva a zlepší možnost regulace.

· Komín je vlastně "ventilátor bez motoru", který odsává z kotle spaliny a vhání tak vzduch, potřebný pro hoření. Pravidelné čistění udržuje stálý tah, potřebný pro hospodárný provoz kotle.

· Při pravidelném servisu kominická firma utěsní i místa v kouřovodu a komíně, kudy se přisává falešný vzduch.

· V kotli je třeba spalovat pouze palivo předepsané jeho výrobcem. Je třeba dodržet jak kvalitu, tak zrnění (např. hnědé uhlí - ořech 2).

· Jiné, než doporučené palivo se v kotli spaluje s mnohem nižší účinností. Rozdíl může činit až 15% - tedy o patnáct procent více protopíme.

· Prodejců uhlí je v každém regionu dost na to, abychom si mohli dovolit vrátit auto s nekvalitním palivem zpět.

· Za kotlem by měla být na rozvodech osazena troj- nebo čtyřcestná klapka (regulační armatura), která nepustí do kotle studenou vodu z radiátorů a brání tak zadehtování a korozi kotle.

Plynový kotel
· Povinnost nechat kotel seřídit před topnou sezónou nařizuje příslušná státní norma.

· Pravidelný servis ovlivňuje jak bezpečnost provozu, tak i jeho hospodárnost.

· Seřízení hořáku je odborná práce pro servis. Plamen má být modrý, nikoliv žlutě svítivý a čadivý. Pak je třeba nechat hořák odborně seřídit.

· Kotli prospěje několikrát za sezónu vysát prach usazený okolo hořáku.

· Ekonomii provozu zlepší komínová klapka. Ta uzavírá otvor do komína v době, kdy kotel nepracuje. Komín tak nevysává teplý vzduch z místnosti. Cena klapek se pohybuje od 1 do 5 tisíc Kč.

Olejové hořáky
· Zde jsme plně v rukou servisního technika. Proto je velmi důležitý servis v místě. Má-li hořák průzor, sledujeme barvu a tvar plamene ve spalovací komoře. Musí ji vyplňovat v celé délce, ale nesmí se "rozplácnout" o protější stěnu.

· Seřízení hořáků se provádí podle obsahu CO/CO2 ve spalinách. Měří se speciálními přístroji.
Všechna výše uvedená opatření jsou poměrně nenákladná či bezplatná a lze jimi ušetřit 5 až 10 % paliva v závislosti na aktuálním stavu kotle.

Zanedbání některých zásad bezpečnosti práce a požární bezpečnosti se nevyplácí. Škody způsobené nedostatečnou péčí o zařízení kotelny nebo vzniklé v důsledku úniku plynu, závad na elektrické instalaci nebo na regulačních a pojišťovacích prvcích mnohonásobně převyšují úsporu na odborném servisu nebo revizi. O tom, že může dojít i k poškození zdraví, nás přesvědčují zprávy z černé kroniky.

TOPNÉ SYSTÉMY

Jaký je nejlepší topný systém? A proč?
Topný systém má za úkol rozvést teplo do jednotlivých místností a dodávat ho v takovém množství, aby se zde udržela tepelná pohoda. Tradičním ústředním vytápěním u nás je teplovodní topný systém s radiátory. Umožní dopravit teplo z libovolného zdroje (uhlí, dřevo, elektrokotel, plyn, ..). Jiné, i když velmi vyspělé topné systémy - například elektrické přímotopy nebo plynové radiátory, tuto možnost záměny paliva neumožňují. Voda je navíc výborné skladovací médium a umožňuje vyrobené teplo uchovat v akumulačních nádržích pro pozdější použití.

Jakou zvolit teplotu topné vody?
Z úcty k tradici se topné systémy navrhují na teplotní spád 90/70 oC. Při použití akumulace tepla ve vodních nádržích je vhodné použít nižších teplot - např. 60/40. Tento teplotní spád vyhoví i topné vodě z tepelného čerpadla. Ještě nižší teploty použijeme při podlahovém vytápění - 35/25 oC.

Rozvody pro vytápění
Tlusté ocelové potrubí zvící dětské paže pro samotížné vytápění se již v nových domech neobjevuje. Oběhová čerpadla protlačí topnou vodu trubičkami nepoměrně menšími. Materiálem potrubních rozvodů jsou ocelové trubky, velkou oblibu získávají rozvody z měděných trubiček. Při instalaci není potřeba těžký a rozměrný svářecí aparát. Trubičky se spojují do potřebných tvarů pájením kapesním plynovým hořákem. Podobně se svařují plastové trubky. Rozvod topení v plastu svádí svou jednoduchostí k svépomocné práci. Konečný výsledek však záleží jak na použitém materiálu a jeho kvalitě, tak na kvalifikaci montéra a na jeho přesnosti. Napoprvé nebývá výsledek pastvou pro oči.

Orientační poměr nákladů na rozvod: ocel : měď : plast = 100 : 150 : 80-120

Skutečné náklady se velmi liší podle konkrétního řešení rozvodu. Zde se opět velmi vyplatí dobrý projektant. Například topný systém "jednotrubkový", kdy od kotle vede jediná stoupačka a na ni se v patrech napojuje jediná trubička, která obkrouží podél stěn celé podlaží a jsou na ní napojené radiátory. Takový systém bývá levnější nebo maximálně stejně drahý jako totéž topení, provedené z ocelových trubek.

K potrubí patří čerpadla. Občas se setkáváme s tím, že k nim dosud panuje nedůvěra. Zvláště tam, kde občas dochází k výpadku elektrické sítě. U moderních kotlů na pevná paliva nebo dřevo není potřeba vyhrabávat s baterkou v ruce žhavé palivo ven z kotle. Automatika kotel zatlumí, ale teplo z naloženého paliva se musí odvést. Projektanti pak řeší problém různě - malým samotížným okruhem pro jedno těleso nad kotlem, čerpadlem na 12 voltů a autobaterií nebo záložním zdrojem elektrické energie se střídačem a autobaterií. Čerpadlo obvyklého typu stojí do 3 tisíc Kč. Je proto celkem únosné použít základní čerpadlo pro oběh topné vody v domě a další pro vytápění připojené dílny nebo příslušenství.

Radiátory
Topné těleso je posledním článkem, který předává vyrobené a rozvedené teplo do místnosti. Používání klasických ocelových a litinových článkových radiátorů je v rodinných domcích na ústupu. Moderní tělesa jsou užší, kompaktní, mají vyšší výkon a řadu estetických předností. Při volbě netypického teplotního spádu (akumulátor nebo tepelné čerpadlo) musí projektant topná tělesa úměrně zvětšit.

Podlahové vytápění je vhodné zabudovat již při stavbě domu. Při dodatečné instalaci se podlaha zvýší asi o 8 centimetrů betonu a tato vrstva současně zatíží stropní konstrukci. Podlahové vytápění je velmi vhodné do vestibulů a místností s keramickými podlahami (koupelny, bazény). Má velkou setrvačnost (v závislosti od druhu podlahy, respektive akumulační vrstvy) a proto se (při změně počasí) špatně reguluje.

Izolace
Potrubí, které prochází nevytápěnými místnostmi (sklep), je zbytečně ohřívá. I zde je možno ušetřit část vyrobeného tepla. Izolovat lze buď obalením rohoží minerální plsti, nebo pomocí plastových pěnových hadic. Pracuje se s nimi velmi příjemně a i laik dokáže odvést funkční a vzhledné dílo. Trubice z pěnového polyetylénu se podélně nasazují na trubky rozvodu topení. Podobně je možno izolovat rozvodu teplé vody užitkové. Cena pro orientaci - 70 Kč/metr.

Stejným materiálem ve tvaru desek jdou izolovat nádrže. U baterií akumulačních nádrží pro topnou vodu je však vhodnější vycpávaná izolace z minerální vlny nebo sypkých materiálů do bednění.

Regulace topení na kotly
Soudobé kotle na pevná paliva jsou většinou vybaveny regulací přívodu spalovacího vzduchu. Pro starší kotle je možno dokoupit přímočinný regulátor, který podle teploty vody na výstupu z kotle tahá za řetízek a ovládá dvířka pro přívod spalovacího vzduchu. Cena cca 1000 Kč podle provedení, úspora paliva 3 - 10 %.

Plynové a elektrické kotle pracují buď na plný výkon, nebo jsou vypnuté. K ovládání je vhodný prostorový termostat v jedné místnosti (obývací pokoj), často v kombinaci se spínacími hodinami. Ty umožňují nastavit program vytápění na den nebo týden dopředu. Cena se pohybuje od 250 Kč do 5 000 Kč. Některé výrobky pro dodatečnou montáž umožňují dálkový přenos signálu - bez natahování kabelů.

Regulace topení za kotlem
Za kotlem je třeba regulovat teplotu topné vody. Dílem proto, aby se do kotle nevracela studená voda, dílem se podle venkovní teploty nastavuje teplota topné vody. Zavedením této ekvitermní regulace v ceně cca 20 tis. Kč je možno uspořit cca 5 - 15% na palivu.

Regulace teploty v místnosti
Uvádí se, že zvýšení teploty v místnosti o 1 oC znamená zvýšení spotřeby paliva o 6 %. Je to pravda. Do místností s tepelnými zisky - tedy tam, kde svítí okny slunce, kde se vaří, kde je více osob a elektrické spotřebiče (mandl, televize) není potřebné přivádět další teplo na vytápění. Regulaci na topných tělesech umožní termostatické ventily. Cena instalace na jedno těleso včetně hydraulického vyregulování topné soustavy je 800 až 1100 Kč/těleso. Výměna ventilů si ale vyžaduje změnu čerpadla, nebo vyregulování topné soustavy.

Komíny
Komín musí zajistit spolehlivý odvod spalin. Konstrukce kotlů dosahují stále vyšší účinnosti vychlazováním spalin, u některých paliv pak v komíně dochází k jejich kondenzaci. Tekutina s kyselou chemickou reakcí narušuje zdivo klasických komínů, na komínovém tělese se tvoří skvrny a postupně dochází i k pronikání kouřových plynů do přilehlých místností s rizikem otravy kysličníkem uhelnatým. Proto se nové komíny staví jako třísložkové. Vnitřní trubka je z kyselinovzdorného materiálu, následuje tepelná izolace a vnější nosný plášť. Moderní konstrukce komínů současně umožňují přivést druhým průduchem ke kotli spalovací vzduch z venčí.

Hliníkové nebo ocelové komíny lze vést po fasádě. Jde o časté řešení při rekonstrukcích na plynové kotelny. Problémem je pak často na obvodové stěně vyřešení přechodu okolo okapu. Schůdnější je proto vést takový komín po štítu.

Plynové kotle se vyrábějí též v tzv. TURBO provedení. Za příplatek 5 - 10 tis. Kč je základní model kotle opatřen dvojitým komínovým průduchem vyvedeným skrze obvodovou stěnu objektu. Ventilátor nasává spalovací vzduch zvenku a tamtéž vyfukuje spaliny. Není tedy nutno vést přes několik pater komínový průduch, zvláště není-li pro něj místo.

Přechod na jiný druh paliva - výměna kotle
Toto opatření majitel realizuje v případě, že stávající kotel nevyhovuje některému z požadovaných parametrů. Přechod z tuhých paliv (dřevní hmota, uhlí) na plynná či kapalná paliva je realizován převážně z důvodu většího komfortu obsluhy, se kterým je ale zároveň spojena možnost optimalizace jejich provozu formou kvalitní regulace. Zvýšené měrné palivové náklady dané vyšší cenou paliva lze často kompenzovat právě jeho nižší celkovou spotřebou v důsledku kvalitního provozu kotle (regulace výkonu, vyšší účinnost spalovacího procesu).

Dalším důvodem, ze kterého se majitel kotle odhodlává k jeho výměně, je snížení zatížení okolí domu emisemi. To platí zejména při přechodu z uhelných či koksových kotlů na plynná či kapalná paliva nebo na dřevní hmotu. Toto "mimoekonomické" hledisko bývá podporováno některými vládními nebo obecními programy, jejichž snahou je právě minimalizace škodlivých emisí v místě.

Z technického pohledu je na trhu celá řada více méně srovnatelných kotlů co se týče účinnosti spalovacího procesu i komfortu obsluhy. Důležitým kritériem při výběru je dostatek věrohodných referencí o provozu konkrétního kotle. Žádný prodejce vám neodhalí slabiny svého produktu, ale vyzdvihuje jeho "nesporné" přednosti. Dalším podstatným faktorem je zajištění servisu, dostupnost náhradních dílů a opět reference na kvalitu servisních organizací v místě. Výhoda technické kvality kotle před konkurencí může být velmi rychle smazána právě nekvalitní prací servisních organizací. Žádný výrobek nemá patent na bezporuchovost.

Životnost kotle je zpravidla 15 i více let a minimálně na tuto dobu je dobré zaměřit ekonomické hodnocení návrhu. Minimem každého ekonomického hodnocení zamýšlené investice je porovnání celkových nákladů spojených s provozem kotle po předpokládanou dobu jeho životnosti. Celkovými náklady se rozumí pořizovací cena (cena samotného kotle, cena montáže a dopravy, cena doplňkových zařízení) a budoucí provozní náklady (náklady na palivo, servis a údržbu).

Výkon kotle se udává v kilowattech (kW). Výpočet potřebného výkonu by měl provést odborník, který vezme v úvahu skutečný stavební stav domu. "Výpočty", vycházející pouze z vytápěné plochy, jsou bezcenné.

Instalovaný výkon kotle by neměl být vyšší než vypočtený "pro jistotu". Podobně jako u automobilového motoru, má i kotel maximální účinnost při určitém okamžitém výkonu. Např. při 70% využitého výkonu klesá účinnost z jmenovitých 85% až na 70%. Kromě toho plný výkon kotle v našich podmínkách využijeme jen asi jeden týden v roce a přibližně 80% celého topného období je využíván na méně než 50%.

Připravujeme-li současně opatření ke snížení spotřeby tepla jako je zateplení, regulace apod., je nutné přepočítat i potřebný výkon kotle. Prostou náhradou modernějším kotlem se stejným výkonem nevyužijeme plně možnosti energetických úspor.

Další informace o možnostech snižování spotřeby energie bude možné získat například na specializované výstavě EEBW: Energie efektivně 2002, která se uskuteční ve dnech 5.-7. listopadu 2002 v pražském Kongresovém centru. Organizátorem výstavy je SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. a její náplní budou výrobky pro izolaci staveb (střešní, okenní, podlahové konstrukce, obvodové pláště, stavební materiály), využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev vody, úsporné elektrospotřebiče (kromě jiného pro osvětlení), ale i prodej publikací a časopisů o dané tématice, či možnost poradenství nezávislými poradci. Vstup pro veřejnost je zdarma. Další informace o EEBW: Energie efektivně 2002 získáte prostřednictvím e-mailové adresy eebw@svn.cz, případně na internetové adrese www.eebw.cz.


Juraj Krivošík
SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.


Sdílet článek
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz  

 Související články
Spočítejte si, kolik uspoříte ...09.11.2007
Úsporná domácnost – VI - šetřete lehce a rychle15.05.2002
Úsporná domácnost - V - Obnovitelné zdroje 07.05.2002
Úsporná domácnost - III. - izolace oken a dveří22.04.2002
Úsporná domácnost – II. - izolace 16.04.2002
Úsporná domácnost – jak ušetřit energii – I.10.04.2002

 Reakce na článek 2 příspěvky 
Od Téma Datum
StandaSVytápění28.08.2017 19:59
Pavel ČernýÚspory.05.12.2002 02:28
Vypsat všechny Přidat komentář


Hledejte slovo nebo slovní spojení v článcích.
Sloupek
Ano, koupil jsem si štětku. Ale pro upřesnění nikoliv osobu, provozující nejstarší řemeslo na světě, ale nástroj, který se používá pro úklid záchodových mís.
Více ...
Reakce
Krby a kamna - historie a současnost (2 komentáře)

Extol - nářadí, které pracuje (53 komentářů)

Úsporná domácnost - IV - energie pro vytápění (2 komentáře)

Nejčtenější
Reklama

Redakce
 
© 2001- ABC Systems, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-1038